ceny jsou uvedeny bez DPH.

DERATIZACE: potkan, myš, krysa…

Víte, že…

Potkan
potkan je velice plachý hlodavec, ale je-li zahnán do kouta, útočí a schopen vyskočit i do značné výšky ? Současně může být přenašečem leptospirózy, salmonelózy, Weilovy žloutenky a dalších nebezpečných infekčních onemocnění. Proto je třeba setkání s potkanem předcházet a rozhodně jej nepodceňovat. Dnes se již velké množství majitelů a správců domů chovají daleko zodpovědněji k našemu zdraví a snaží se v souladu se zákonem snížit výskyt škodlivých hlodavců prováděním pravidelných preventivních deratizací a zároveň zamezit hlodavcům v migraci do objektů. Bohužel se však setkáváme s poměrně velkým procentem lidí, kteří tuto situaci nerespektují.

Obecně můžeme osoby odpovědné za regulaci počtu myšovitých hlodavců na únosnou míru (jak praví zákon) rozdělilo do třech skupin, kteří:

1) mají zájem problém řešit, sbírají informace a problém se snaží řešit buď s pomocí odborníků, které práce provedou, příp. prevence provádějí svépomocí dle informací sdělených odbornými pracovníky v oblasti DDD a odborné firmy objednávají na akutní zákroky.
2) si neuvědomují, jaká zejména zdravotní rizika hrozí. V případě, že získají potřebné informace, mají zájem problém řešit (viz bod 1.).
3) zcela ignorují a bagatelizují tuto problematiku (ať už lokální nebo globální). Jejich přístup hraničí s bezohledností vůči svému okolí, zejména vůči majitelům a správcům okolních domů, kterým není stav lhostejný a provádějí pravidelné i akutní zásahy.

ad. 1) pro tyto majitele a správce domů je zde servis odborných firem i státních organizací. Ve spolupráci s nimi většinou bezproblémově řeší problematiku DDD a pokud mají sousedy, kteří nejsou lhostejní, společně úspěšně bojují proti přemnožení hlodavců a současně i dodržují zákonné normy.

ad. 2) tito majitelé většinou pro jiné pracovní a soukromé problémy věc neřeší. Takovým majitelům stačí často upozornění souseda, lékaře nebo i odborné firmy, která v sousedství deratizace provádí. Poté již problematiku nepodceňují a začnou se jí zabývat.

ad. 3) zde již pomáhá jen (ne vždy) pouze represe ze strany úřadů.

Jsem povinen ? aneb výňatky z legislativy:

1) platí obecně závazný předpis z roku 1966, konkrétně ze zákona č.20/1966 Sb. a vyhlášky č.91/1984 Sb. Tyto předpisy nenařizují, jak často se má deratizace provádět, ale nařizují každému správci a majiteli domu PROKAZATELNĚ regulovat počet myšovitých hlodavců na únosnou míru, aby nebyla způsobena újma na zdraví obyvatelstva a ekonomické škody (toto je uvedeno i na našem webu http://www.deratizace.com/legislativa/ ).
Jediným průkazným dokladem, který majitel může mít, je potvrzení – pracovní výkaz, ze kterého je provedení deratizace zřejmé.

2) některé obce mají vydanou vyhlášku, kterou je přesně určeno, ve kterou roční dobu musí na vlastní náklady PROKAZATELNĚ majitel nebo správce domu deratizační zákrok nechat provést. Praha takovou konkrétné vyhlášku dle našich současných informací nemá. Příslušné úřady tvrdí, že tato povinnost vyplývá jednoznačně a dostatečně z výše uvedených předpisů. Jasná specifikace by však pomohla předejít mnoha nedorozuměním.

Závěr: ano, jako majitel a správce domu povinen jsem. Ze zákona i morálně…

Jak často…

S tímto dotazem se setkáváme poměrně často právě proto, že toto není nikde jednoznačně uvedeno (pro Prahu). Proto jsme opakovaně žádali příslušné úřady o oficiální stanovisko. Bylo nám sděleno, že požadovaná četnost jasně vyplývá z nám dnes dostupných technologií a přípravků určených k hubení a MINITORINGU hlodavců. Z této formulace plyne, že i v případě, že nebyl zjištěn výskyt hlodavců v objektu, je třeba provádět monitoring výskytu, který je možno realizovat sledováním stavu nástrahy, či úbytku návnady.
Výrobci dnes používaných nástrahových přípravků uvádějí, že je třeba:
– při zjištění výskytu hlodavců v objektu provést pokládku deratizčních nástrah a sledovat pravidelně její úbytek. V případě úbytku je třeba zbylou nástrahu odborně zlikvidovat a umístit nástrahu novou – čerstvou – a to pravidelně až do chvíle, kdy přestane ubývat. To znamená, že je v případě výskytu nutno doplňovat nástrahu třeba po týdnu a VÉST O TOM ZÁPIS ve speciálním formuláři (jeho tvar není nařízen – je doporučen. Musí však obsahovat všechny potřebné údaje).
– v případě, že není v místě zjevný výskyt hlodavců, je třeba provádět pravidelný monitoring s ohledem na účinnost přípravků, která je cca 3 měsíce (není-li jakýmkoliv způsobem znehodnocena nebo není-li snížena její účinnost např. mech. vlivy).
V praxi bývá dostatečné provádění deratizačních zákroků 2x ročně v době zvýšené migrace hlodavců (zpravidla jaro a podzim). Méně četné provádění deratizačních zákroků v objektech již není technologicky vhodné a většinou nepřispívá k plošnému řešení výskytu hlodavců v dané lokalitě. Zároveň je věcí individuálního přístupu kontrolních orgánů, zda-li budou považovat větší časový odstup mezi zásahy jako prokazatelnou snahu snížit počet hlodavců…

Závěr:
– četnost prevencí: dle umístění objektu s ohledem na stav okolí a předpokládaná nebo prokázaná rizika výskytu hlodavců 2-4 krát ročně. Vzhledem k účinnosti přípravků není případná četnost 1x za rok v žádném případě dostařující.
– četnost represí: při výskytu nutno opakovat kontroly i doplnění návnad i jednou denně až do prokazatelného snížení stavu škodlivých hlodavců v místě (návnada přestane ubývat) a vést o zjištěných skutečnostech písemný záznam.

Kdo mne může kontrolovat ?

Kontrolu je oprávněn provádět místněpříslušný orgán zabývající se dohledem nad hygienou a životním prostředím. Zpravidla se jedná o Hygienickou stanici s jednotlivými místními odděleními. Ta je také oprávněna dávat podnět k postihování prokázaných neplnění zákonných předpisů.
Nejčastěji k tomu dochází v případě, že dojde např. k napadení člověka (nejčastěji dítěte) hlodavcem (opět nejčastěji potkanem, který je zahnán do kouta). V takové případě většinou kontrolní orgány začnou prověřovat, zda-li majitel okolních domů (správci, předsedové družstev ap.) udělali prokazatelně vše pro to, aby k napadení nedošlo.

Toto vše uvedené se týká všech běžných bytových objektů, které se nenacházejí v pásmech se zvýšeným výskytem hlodavců (např. u řeky, pole, skládky) a nejedná se např. o potravinářskou výrobu, pro kterou platí pravidla výrazně přísnější. Takové provozy musejí mít zpracované postupy dle pravidel HACCP, které jasně definují povinnosti provozovatelů (viz. http://www.deratizace.com/haccp/ ).

Další podrobnosti najdete na našich webových stránkách: http://www.deratizace.com/deratizace/

Galerie – deratizace