Zdroj: Radiožurnál, 6.5.2002, Moderátor: Vladimír Kroc, Relace: O všem s vámi. 7. května 2002, http://www.praha3.cz/article.asp?id=976
Moderátor (Vladimír Kroc):
Možná také žijí ve vašem domě nebo okolí a vy se marně snažíte jich zbavit. Řeč je o myších, potkanech a dalších hlodavcích, kteří mohou pořádně znepříjemnit život. Co na ně platí, se budeme snažit zjistit v dnešní besedě. Hostem je doktorka Jaroslava Zelenková z úseku desinfekce, dezinsekce a deratizace Hygienické stanice hlavního města Prahy. Pojďme se na úvod vysvětlit ty pojmy, jaký je mezi nimi rozdíl.
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Desinfekce je likvidace mikroorganismů, ať jsou to viry, kvasnice, bakterie a tak dále. Dezinsekce je hubení obtížných členovců, tedy hmyzu a deratizace je hubení hlodavců, kam patří jak potkan, krysa, myš.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Tomu bychom se mohli věnovat. Které ty hlodavce bychom mohli asi tak nejspíš potkat ve městě v domech, v ulicích, v kanalizaci?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Když se přemnoží v kanalizační síti, tak byste určitě mohl potkat potkana a v domácnostech ve sklepích byste spíš našel myš.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Dá se říci, který z těch hlodavců je nejnebezpečnější pro lidské zdraví?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Myslím si, že bychom se měli nějak vyhnout všem, že bychom je měli nechat žít tam, kde patří a žit ten svůj život. protože oni nejenom přenášejí různá onemocnění, ale ti paraziti, kteří na nich parazitují, mohou přenášet další onemocnění. Je to dvousečná zbraň.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Mohli bychom si říct příklad těch onemocnění, které nejčastěji přenášejí?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Potkan či krysa mohou být rezervoárem leptospiróz, to je známá Weilova nemoc, která může končit i smrtelně, pokud není včas rozpoznaná.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Čím se projevuje?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
To je onemocnění, které má přízvisko lidové Weilova žloutenka, ale nakonec končí selháním ledvin, jater a když je to orgánové postižení, tak končí i smrtelně.
Moderátor (Vladimír Kroc):
A jiný příklad nemoci?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Salmonelózy, onemocnění z krysího kousnutí, tularémie, krysí skvrnivky a spousta dalších. Pak ta myš samozřejmě taky může být rezervoárem leptospiróz všeho druhu a pak těch střevních, tedy salmonelóz. Takže je z čeho si vybírat, opravdu.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Obyvatelé měst se musejí prostě smířit s tím, že spolubydlící budou a jsou krysy a potkani a myši. Ale máme třeba přehled o tom, kde se případně přemnožují? Jak to vypadá u nás v Česku?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Občané jsou natolik aktivní, že nemají tyto hlodavce rádi a hlásí je na hygienických stanicích nebo na odborných firmách. A tak právě na základě monitorování máme přehled kde se co vyskytuje a tomu pak říkáme zvýšení výskyt hlodavců na určitém území.
Moderátor (Vladimír Kroc):
On to dokonce myslím reguluje zákon dokonce.
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Zákon o ochraně veřejného zdraví číslo 200 z roku 2000 nařizuje každému, aby prováděl v rámci úklidu a různých technologických opatření jak desinfekci, tak dezinsekci, tak deratizaci. Takže všichni máme tu povinnost udržovat pořádek, odpady likvidovat včas a tím vlastně preventivně zabraňujeme možnosti zahnízdění nebo nabídky potravy pro tyto hlodavce.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Vy jste z pražské hygienické stanice, jak je na tom v současné době naše hlavní město?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
V Praze se snažíme už několik let, od roku 1987, systematicky hlídat to, aby se deratizace prováděla. To znamená, že Magistrát uvolňuje peníze na tyto akce, ať už jsou celoplošné nebo jen v těch ohniscích toho většího výskytu. Ale pořád je to v rámci preventivních opatření.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Jak je to s tou deratizací? Platí na potkany třeba ta plošná, nebo jsou spíše účinné ty nástrahy v domech? Jak se postupuje?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Plošná deratizace je vlastně vypsána nebo se provádí tehdy, když už je to přemnožení velké. To znamená, že nemůžeme jednotlivým majitelům nebo vlastníkům nařídit, aby si ten zásah provedli, protože ten potkan jaksi nezná hranici a přebíhá z domu do domu do okolí. Kdežto to, co je zákonem uloženo je to, aby si každý vlastník ošetřoval vlastní majetek. To znamená ukládání nástrah ve sklepích například, nebo doma pak klasických mechanických pastí. Takže si můžeme vybrat.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Potkani mají různou pověst, dokonce se traduje, že takové zvíře je schopné zaútočit i na člověka. Je to pravda?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Já si myslím, že každý, kdo bude v úzkých, se chce bránit. Asi jste měl na mysli toho potkana, že bude někde v koutě. Asi se bude pochopitelně bránit tím, že se bude chtít prokousat a utéct někam, kde bude mít prostor. Je to jenom o tom, jak se vlastně chováme k tomu zvířeti. Když mu dáme volný průchod, tak si nás asi ani nevšimne.
Posluchač 1:
Máme nově postavenou prodejnu ovoce a zeleniny a ačkoliv je to novostavba, musíme provádět nástrahy asi na patnácti místech prodejny. Ale stane se jednou, dvakrát do roka, že se zbožím, s brambory nebo s cibulí se přiveze myška. Naprosto spolehlivě fungují pastičky. A když se dohadujeme s paní doktorkou, co nás má na starosti, tak je problém, že když ta myš sežere něco otráveného, zaleze někam do kouta a je problém to hledat. Ty pasti fungují spolehlivě, potraviny tam nejsou rozptýlené. Řekl bych, že tou nástrahou spíš ohrožujeme hygienu tím, že tam ty jedy dáváme.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Jaký je váš názor? Je to nějaký předpis, že musejí být ty nástrahy?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
V předpisu určitě není dáno to, že musíte dát nástrahu nebo mechanickou past. To si můžete vybrat, protože je to preventivní opatření, což jak pán říkal, dělají velice úspěšně a myslím si, že by to mělo postačit. Otázka je, jak jejich místní hygienik vidí ten pohled nejen z hlediska prodejny, ale i okolí. To je taky potřeba vzít v úvahu, protože prevence začíná už před dveřmi prodejny.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Jak vůbec obecně říci jak předcházet tomu, aby se nerozmnožili hlodavci v místě, kde je třeba zrovna sklad ovoce a zeleniny?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Jsou důležitá tři opatření. Je to teda zamezení kumulování odpadu, pak zamezení různého nepořádku, kde můžou potkani nebo myši hnízdit, pak je to vyloučení potravinového řetězce, což v obchodě s potravinami je veliká nabídka. A pak je to stavební úprava, aby se zamezilo vnikání hlodavců do té budovy.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Přece se ještě vrátím k tomu dotazu, abychom uspokojivě odpověděli. Je možné, aby ten člověk diskutoval s hygienikem, když myslí, že by stačily pastičky? Je možné, aby si ten názor prosadil, nebo musí mít poslední slovo právě hygienik?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Určitě hygienik vezme v potaz to, že se dělají preventivní opatření, doloží pasti, nákup pastí a tím vlastně prokazuje dobrou vůli k té preventivní činnosti.
Posluchač 2:
Myš a horský rekreační objekt. Má plochu 250 metrů čtverečních, je to ve výšce zhruba 950 metrů nad mořem, jezdí se tam pouze na víkendy, je tam prosté běžné vybavení včetně sklepa plného jídla a odjakživa tam byly myši. Loni kamarád řekl, že má „Myšoplaš“. Přinesl krabičku 20×10 cm z roku asi 1985, vyrábělo to nějaké JZD. Je to na šest baterií a vydává to přerušovaný pípavý tón a funguje to bez problému asi měsíc bez výměny baterií. Od té doby není v baráku jediná myš. Vyrábí se někde ještě takovýto přístroj?
Posluchač 3:
Mluvíte sice o deratizaci, ale já myslím, že můj dotaz se hygieny měst taky týká. Tady v Táboře je strašný problém s holuby. Znečišťují nádraží, když jdete na druhé nástupiště, tak nevíte, jestli vám něco nepadne na hlavu, děti, když tam jedí na lavičkách a tak dále. Je to hrozný problém. Kdo to má na starosti a na koho se obrátit? Myslím si, že to není jen věc Tábora, ale i jiných měst.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Nejprve „Myšoplaš“. Je to přístroj, který se stále vyrábí? Máte o tom informace?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
V současné době jsou na trhu asi dva druhy těchto zařízení, které vysílají určitou frekvenci pro ucho hlodavců nepřijatelnou a ti se potom nedrží v tom objektu, jak to pán popisoval. Lze to zakoupit a musí se zřejmě ptát v obchodech zahradnických, nebo tam, kde mají i jiné látky k dispozici, nebo pak v DDD servisu v Písnici, kde je specielní sklad deratizace a kde by to eventuelně mohli mít.
Moderátor (Vladimír Kroc):
A teď pan Konečná z Tábora. Holubi – kdo za to odpovídá a na koho se obrátit?
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
V podstatě je potřeba vstoupit v jednání se Státní veterinární správou, která jako jediná v podstatě má důležitý dohled při likvidaci holubů. To znamená při přemnožení není možné použít ani jedu ani odstřelu, ale specielní firmy mohou pod vedením veterináře konat taková opatření, která snižují množství holubů v určité lokalitě. Zase je důležité, aby z té lokality vymizel potravní zdroj, což je většinou neřest starších lidí, že to krmí a tím lákají ty holubí jedince na ta místa. Dá se to řešit, ale není to prvořadě problém hygienický, ale veterinární. Ale ten hygienik samozřejmě má součinnost a spolupracuje.
Moderátor (Vladimír Kroc):
Na závěr bychom mohli říct, kde naši posluchači mohou získat odpovědi na dotazy, které se týkají desinfekce, deratizace nebo dezinsekce.
Dr. Jaroslava Zelenková, Hygienická stanice hlavního města Prahy:
Na hygienických stanicích v celé České republice. Ať je to v současné době krajská nebo okresní hygienická stanice, Městská hygienická stanice v Praze. V podstatě je to pod epidemiologií, nebo jsou oddělení DDD, kde jsou specializovaní pracovníci pro tuto věc.