Vosy jsou ke konci léta útočnější
===========

Zdroj: Lidové noviny

Většinou opylují květy či loví hmyz. Když ale mají pocit ohrožení, zaútočí. Pro záchranu královny a potomstva obětují i život. Na otázky ze života hmyzu se žihadly odpovídá entomolog Karlovy Univerzity v Praze Jakub Straka.

Kolik druhů blanokřídlého hmyzu, které mají žihadlo, u nás žije?

Bylo zaznamenáno téměř 1200 různých druhů. Některé jsou velmi malé a nepředstavují pro lidi žádné riziko, jiné bodají velmi neochotně. Reálně tak může člověka bodnout zhruba polovina z nich.

Většina lidí zná jen vosy, včely, sršně a čmeláky. Proč se běžně nesetkáváme i s ostatními druhy?

Vše se odvíjí především od způsobu jejich života. Odlišujeme dva typy chování: sociální a samotářské. Sociální druhy žijí ve společenstvu složeném z královny a dělnic. Ty se nerozmnožují a pomáhají vychovávat své mladší sourozence, protože královna by výchovu tak velkého množství jedinců nezvládla. Běžně se jedná o stovky až tisíce dělnic, které jsou při obraně hnízda značně agresivní a jsou ochotny za ně položit život. Ztráta jedné dělnice je pro společenstvo zanedbatelná, proto si mohou dovolit útočit i na organismy mnohem silnější, než jsou samy. Samotářských druhů je mnohonásobně více, žijí skrytě a samy. Vyhýbají se střetu s velkými a silnějšími živočichy.

Pokud by se vystavovaly riziku soubojů příliš často, zemřely by a nezanechaly žádné potomky.

K čemu používá hmyz jed?

Původně byly jedy nervové-paralyzující a sloužily k lovu potravy. Takové má u nás většina samotářských druhů. Bodnutí bolí více než například od vos, ale účinek je jen krátkodobý – asi dvě minuty. Vosy a sršně mají jed, který slouží primárně k zabíjení kořisti, tedy jiného hmyzu. Částečně je však jeho funkce zaměřená také na obranu proti obratlovcům, kteří se jimi živí. Včely a čmeláci jsou býložravci a jejich jed má funkci čistě obrannou – proti hmyzu i obratlovcům, kteří je napadají. Obranné jedy způsobují dlouhodobou bolest s následným otokem.

Vosy a sršně loví hmyz. Sršni dokonce vosy zabíjejí. Znamená to, že poblíž sršních hnízd nebudou ta vosí?

Zčásti to pravda je. Sršně loví raději větší hmyz – vosy, včely, sarančata či kobylky. Lovem malých se moc unavovat nechtějí.

Na čem také záleží účinek jedu?

Účinek závisí i na množství, které daný druh hmyzu pustí do rány. Víceméně platí pravidlo, že větší druhy mají jedu více, a více ho tedy do rány pouštějí.

Mnozí lidé si myslí, že nejnebezpečnější je jed sršní.

Rozhodně není nejsilnější. Problém je s velikostí sršní, a tedy množstvím použitého jedu. Na obranu sršňí je třeba říci, že nejsou příliš agresivní a obvykle se nechají odehnat. Potíže mohou nastat, když o sršni nevíme a přimáčkneme ji ke svému tělu.

Jiní zase tvrdí, že nejsilnější jed mají včely, protože mohou žihadlo použít jen jednou.

Bodnutí od včely skutečně dost bolí. Včela má totiž hodně jedu a žihadlo navíc zůstává v ráně. Včela medonosná má na svém žihadle zpětné háčky a ty uvíznou v kůži. Vytrhne si tak žihadlo ze zadečku i s jedovým váčkem a kusem střev a umírá. Tyto háčky má u nás pouze včela medonosná. U našich ostatních asi 550 druhů samotářských včel ale žádné zpětné háčky nejsou, a ty tak mohou bodat opakovaně. Jedna včelí dělnice nemá pro společenstvo zásadní cenu. Při obraně dokáže obratlovcům způsobit větší a dlouhodobější bolest často doprovázenou zánětlivou reakcí, aby si to pro příště dobře pamatovali.

Vosa může naopak bodnout několikrát. Je pravda, že účinek druhého bodnutí je slabší?

V jedovém váčku mají dostatek jedu na několikeré bodnutí, takže efekt se výrazně nesnižuje ani podruhé, ani potřetí.

Další z podobných tvrzení se týká čmeláků. Prý nebodají, zato koušou.

To rozhodně není pravda. Jejich kusadla jsou slabá a lidskou kůži neprokousnou. To dokážou vosy. Ty se při cíleném útoku zakousnou, aby mohly své žihadlo vrazit hlouběji do kůže, a pak bodají…

Kdy zaútočí na člověka?

Člověk musí hmyz vyrušit a ohrožovat jeho hnízdo. Nastavení této obranné agresivity se ale liší podle druhů. U nás má nejcitlivější vyladění vosa útočná, známá je také zabijácká včela, velmi citlivé vyladění je pak zcela běžné u tropických druhů. Ty se občas chovají agresivně i mimo hnízdo. Stačí jim jen malé vyrušení, a už mají pocit, že je ohroženo celé společenstvo. Pak zdánlivě bezdůvodně zaútočí.

Někteří lidé mají pocit, že na podzim jsou vosy „drzejší“. Souvisí agresivita například s ročním obdobím?

Ke konci léta může, zvláště u vos, agresivita stoupat. Souvisí to s nadprodukcí dělnic a snižováním jejich významu pro společenstvo. U vos dokonce všechny dělnice na podzim hynou – stávají se zcela bezcennými. Jejich vyladění agresivity tak dosahuje maxima a ve jménu hnízda jsou ochotny ještě něco vykonat, nejlépe zemřít. Jejich konec se stejně neodvratně blíží. Obecně ale platí, že agresivita druhů závisí i na tom, zda byly během evoluce společenstvem ceněny dělnice neagresivní, či agresivní.

 

Vosa útočná

Patří k nejběžnějším druhům. Odlišuje se třemi skvrnami na čelním štítku a žlutými spánky. Společenstvo je jednoleté, po zimě zakládá matka hnízdo v norách, podzemních dutinách či ptačích budkách. Když vychová první dělnice, věnuje se jen kladení vajíček. Vybudované hnízdo má v průměru asi 20 až 30 cm, tvoří ho šest až devět plástů a obývá je asi tři tisíce jedinců.

Vosa obecná

Je menší než vosa útočná, odlišuje se podélně tmavým pruhem na čelním štítku a žlutými spánky s černou tečkou uprostřed. Je také masožravá, larvy jsou krmeny masitou potravou, dospělci se živí především nektarem. Hnízdo tvoří nejčastěji pět až osm plástů, počet jedinců v hnízdě se pohybuje mezi 1500 až 2000 dělnicemi.

Sršeň obecná

Největší evropská sociálně žijící vosa, je chráněná. Společenství je jednoleté, na podzim dělnice i stará královna zahynou, mladé oplodněné samice přezimují a na jaře staví hnízdo v dutinách stromů či podkroví domů. Stejně jako vosy používají ke stavbě rozžvýkané dřevo s trochou hlíny. V hnízdě žije méně jedinců než u vos.

Včela medonosná

Žije hlavně v úlech, divoce pak v dutinách stromů a v podkroví domů. Dělnic je mnoho (desetiaž statisíce), královna žije i desítky let. Nové hnízdo vzniká rojením – mladá matka zůstane v hnízdě, stará s částí dělnic odlétá a buduje nové hnízdo. Včely i jejich larvy se živí pylem a nektarem – z něho vyrábějí med. Hnízda staví z pryskyřice a vosku, který produkují svými žlázami.

Čmelák zemní

Společenstva jsou menší (desítky až stovky) a jednoletá. Hnízda staví v zemi (hraboší nory) nebo v malých dutinách stromů z vosku a produktů svých larev. Vyletují brzy na jaře, jsou částečně teplokrevní. Díky hustému ochlupení vyšší teplotu těla déle udrží. Stejně jako larvy se živí pylem a nektarem. Patří mezi chráněné druhy.

Vosa bodavá

Vosík staví malá hnízda, volná, před deštěm schovaná nejvýše pod převisem. Stavební hmotou je papírovina, ze starých rostlin. Od vosy se odlišuje tvarem zadečku, který je připojen k přední části těla tenkou stopkou a pomalu se rozšiřuje. Jsou to masožravci, dospělci se živí nektarem. Vosa bodavá má žihadlo, ale není útočná.

Jak se nenechat bodnout

* vyhýbat se hnízdům a rojům

* nechodit v přírodě bosý, nosit pokrývku hlavy

* nepoužívat výrazné parfémy, neoblékat si pestré oblečení

* ve volné přírodě nejíst

* v blízkosti hmyzu se chovat klidně, nedělat prudké pohyby

* usedne-li hmyz na člověka, zabít ho jednou silnou ranou (pozor, reaguje na stín) Co dělat při bodnutí

* včela má žihadlo se zpětnými háčky, které zůstává v ráně. To je třeba odstranit, nejlépe tupou stranou nože, aby se zbylý jed nevymáčkl do rány.

*běžnou reakcí na bodnutí je zarudnutí a svědění a mírný otok (odezní do několika hodin či dnů). Ránu stačí ledovat, použít octanový obklad nebo mast s hormonem kortikosteroidem.

* zdravém člověku pár žihadel neublíží, kolaps hrozí z několika stovek bodnutí (u dětí jen z 50)

* nebezpečné je bodnutí do úst nebo krku

* lidé, kteří mají na jed alergii, mohou zemřít i po jednom vpichu (na anafylaktický šok či udušení). Alergický clověk hodně oteče, zrychleně dýchá, zvrací, má průjem, může omdlít. Měl by být dopraven k lékaři, který mu podá antihistaminika či kortikoidy. Alergičtí pacienti by u sebe měli nosit první pomoc v podobě antihistaminik a adrenalinu.

Jak se zbavit hnízda

* **lidé by se neměli pokoušet zničit hnízdo sami. Chemické prostředky, které se dají koupit v drogerii, působí pomalu a jsou málo účinné.**
* na veřejných prostranstvích odstraňují hnízda nebo včelí roje hasiči. Obvykle hmyz vysají a vypustí mimo obydlí – sršni a čmeláci jsou totiž chráněnými druhy. Včelí roje se většinou ničí. Včelaři nemají zpravidla o neznámé včely zájem, protože nevědí, zda nejsou nemocné a zda by tak ostatní včelstva nenakazily.

* **V individuálních případech pomohou soukromé firmy. Hnízda nebo roje ničí silnými chemickými přípravky. Někdy se musí likvidace hnízda několikrát opakovat.**
Vosa má dostatek jedu na několik bodnutí, takže efekt se výrazně nesnižuje ani po druhém bodnutí

Tereza Píchalová

Redakčně kráceno

„Odkaz článku“: http://www.lidovky.cz/vosy-jsou-ke-konci-leta-utocnejsi-dl3-/ln_noviny.asp?c=A070814_000134_ln_noviny_sko&klic=220875&mes=070814_0